Hana Pivcová

(27.1.1932 - 31.10.2004)

Narodila se roku 1932 v Praze. Navštěvovala obecnou školu a gymnázium a po absolvování Matematicko - fyzikální fakulty pracovala v oboru nukleární magnetické rezonance (NMR). V dětství se věnovala tanci systematicky ve školách různého zaměření (pohybová výchova, labanovský směr, klasika) a vzdělávala se i v hudbě (piano, flétna, Kühnův dětský sbor a komorní sbor). Později od roku 1952 studovala duncanovskou taneční techniku a tanec ve škole Jarmily Jeřábkové.

Své taneční vzdělání si doplňovala v kurzech jazz-dance, na četných seminářích lidových tanců a ve studiu Jarmily Kröschlové. V době studia na MFF byla členkou souboru Šmydláš, který se zabýval interpretací lidových písní a tanců z Horňácka. V letech 1968 - 1972 se jako členka skupiny Jarmily Jeřábkové podílela na tvorbě různých choreografií určených pro vystoupení doma i v zahraničí.

Pedagogické práci se věnovala nejprve pod vedením Jarmily Jeřábkové, později od roku 1956 do roku 1964 samostatně v Kulturních domech Prahy 6 Na Petynce a v Kaštanu. Od roku 1975 vedla Taneční kroužek v ZŠ Petřiny - jih, ze kterého roku 1989 vznikla dívčí Taneční skupina Primavera. Tvorbě choreografií se věnovala současně s pedagogickou činností a tak mnoho choreografií vznikalo jak v kulturních domech, tak i v ZŠ Petřiny - jih.

Taneční kroužek a později Taneční skupina Primavera se zúčastnily mnoha tanečních přehlídek, soutěží a vystoupení převážně doma, ale také ve Francii a Itálii.

Z ohromujícího počtu 140 choreografií Hany Pivcové se pokusíme připomenout aspoň některé: Otvírání studánek a Špalíček od Bohuslava Martinů, Mystérium ticha od Miroslava Kabeláče, Ionizace od Eduarda Varese, Zima - čtvero roční období na hudbu A. Vivaldi, Slovanský tanec č. 7 a Moravské dvojzpěvy od A. Dvořáka a mnoho dalších.

Celovečerní taneční představení na domácích scénách, která realizovala v letech 1982 - 2003: Pojďte s námi 1982, Dnešek a baroko 1984, Proměny 1986, Otvírání jara1989, Bohuslav Martinů a my 1990, Taneční studie 1991, Kytarový racitál Karla Raymana 1991 a 1992, PSO a Primavera 1992, Chvála tance 1993 a 1994, Lístek odvanutý 1996, Cesta za světlem 1996, Večer věnovaný památce Isadory Duncan 1998, Proměny času 1998, Mystérium ticha 1998, Jen pojďte dál, pojďte se radovat2000, Volání do světla a do tmy 2000, Vánoce s Primaverou 2001, Doteky tance 2002 a 2003.

Téměř třicetiletá práce s tanečním kroužkem a taneční skupinou Primavera byla zaměřena na stálé zdokonalování taneční techniky i taneční vnímavosti, na rozvíjení smyslu pro pedagogickou činnost i samostatnou choreografickou tvorbu.

Všechny tyto cíle sledovala také v době letních soustředěních, která byla určena pro dívky od 15 let a konala se v roce 2004 za její účasti podesáté. V posledních letech pracovala se skupinou, jejíž dětská část měla 3 oddělení a členky dívčí skupiny byly schopny vytvářet vlastní choreografie, z nichž ty nejlepší tvoříly součást vystoupení "Primavery". Dále je postupně zapojovala do pedagogické, choreografické a organizační práce v souboru.V současnosti se snaží členky Primavéry pokračovat v práci své učitelky, v duchu, který v nich vypěstovala.